Navigace a odkazy na stránkách

Navigace rozhoduje, jestli návštěvník najde, co hledá, a co Google považuje za důležité. Pravidlo dvou kliknutí, typy navigace, mobilní menu a časté chyby.

Navigace je kostra webu. Rozhoduje o tom, jestli návštěvník najde, co hledá, a jestli Google pochopí, které stránky jsou pro vás důležité. Dobrá navigace má tři vlastnosti: je na každé stránce stejná, je z ní poznat, kde se člověk právě nachází, a ke každé důležité stránce se z ní dostanete na dvě kliknutí.

V praxi to bývá naopak. Menu má patnáct položek, důležité stránky jsou schované ve třetí úrovni a odkazy v textu vypadají jako běžný text. Tenhle článek popisuje, jak navigaci postavit tak, aby fungovala pro lidi i pro vyhledávače – a co na ní nejčastěji vídám rozbité.

Co dělá navigaci dobrou

Navigace musí být stálá – na každé stránce na stejném místě, ve stejném pořadí. Návštěvník se ji naučí během první minuty a pak už ji nemusí hledat. Zároveň má být z navigace poznat, kde se člověk právě nachází, typicky zvýrazněním aktivní položky.

Třetí vlastnost je nejpodceňovanější: navigace určuje, co je na webu důležité. Odkazy z hlavního menu vedou na každou stránku webu, takže cíle těchto odkazů dostávají nejvíc interní síly. Když máte v menu odkaz na „Kariéru“ a nemáte tam hlavní službu, říkáte Googlu, co je pro vás priorita – a není to ta služba.

Typy navigace a k čemu slouží

• Hlavní menu – horizontální nebo vertikální. Patří do něj to, co má web prodávat, ne kompletní seznam všeho.
• Drobečková navigace – ukazuje cestu ve tvaru Úvod → Rubrika → Článek. Pomáhá orientaci a dá se popsat strukturovanými daty.
• Patička – prostor pro to, co je potřebné, ale nepatří nahoru: kontakt, obchodní podmínky, doplňkové stránky.
• Odkazy v textu – nejcennější typ, protože je čtenář používá v kontextu, kdy ho téma zajímá.
• Interní vyhledávání – specifický druh navigace, který na větších webech nahrazuje procházení. Data z něj navíc ukazují, co lidé nenašli.
• XML sitemapa – navigace pro roboty, ne pro lidi. Nenahrazuje interní odkazy, jen je doplňuje.

Hloubka webu: pravidlo dvou kliknutí

Ke každé důležité stránce by se měl uživatel dostat maximálně na dvě kliknutí z homepage. Čím hlouběji stránka je, tím méně interní síly na ni dorazí a tím méně často ji Googlebot navštíví.

Na velkých e-shopech to úplně dodržet nejde, ale platí, že hloubka má odpovídat důležitosti. Když je produktová kategorie, ze které máte polovinu tržeb, ve čtvrté úrovni, je to problém struktury, ne obsahu. Jak procházení funguje technicky, popisuji v článku o tom, jak Google prochází web.

Odkazy v textu: nejcennější a nejvíc podceňovaný typ

Odkaz uprostřed odstavce má vyšší proklikovost i vyšší váhu než odkaz v seznamu na konci stránky, protože stojí v kontextu, kde čtenáře téma zajímá. Platí u něj několik pravidel:

• Musí být vizuálně odlišený. Podtržení nebo výrazná barva. Odkaz, který vypadá jako běžný text, nikdo nenajde.
• Kotva má popisovat cíl. „Podívejte se sem“ neříká nic – ani člověku, ani vyhledávači.
• Nepřehánět to s počtem. Pět kontextových odkazů v článku je užitečných, třicet je šum.
• Nepoužívat pořád stejnou kotvu. Když na jednu stránku míří sto odkazů se stejnou frází, přestává to vypadat přirozeně.

Systematickému budování těchto odkazů se věnuji zvlášť v článku o interním prolinkování.

Drobečková navigace a strukturovaná data

Drobečková navigace řeší dvě věci najednou. Uživateli ukáže, kde je a jak se vrátit o úroveň výš, a vyhledávači popíše hierarchii webu. Pokud ji doplníte o strukturovaná data typu BreadcrumbList, Google ji může zobrazit přímo ve výsledcích místo holé URL adresy.

Na e-shopech má drobečková navigace ještě jednu roli: je to nejjednodušší způsob, jak z produktu vést zpět do kategorie. Bez ní se návštěvník z produktové stránky nemá kam pohnout jinam než tlačítkem zpět.

Mobilní navigace: kde se to nejčastěji rozbije

Většina návštěvnosti dnes chodí z mobilu a Google hodnotí primárně mobilní verzi. Přesto se právě na mobilu navigace nejčastěji ořezává:

• Menu schované v hamburgeru je v pořádku – Google ho zvládne přečíst, pokud je v HTML.
• Menu, které se dogeneruje až po kliknutí, je problém. Když odkazy nejsou ve zdrojovém kódu, robot je nemusí vidět vůbec.
• Odkazy příliš blízko u sebe vedou k překlikům. Cíl by měl mít aspoň 48 pixelů.
• Zkrácená mobilní verze menu může znamenat, že důležité stránky přijdou o interní odkazy z mobilní verze, tedy z té, kterou Google hodnotí.

Souvislosti popisuji v článku o responzivním webu a SEO.

Kolik položek má mít menu

Neexistuje jedno správné číslo, ale platí, že čím víc položek, tím méně váhy dostane každá z nich. Menu s pěti položkami předává sílu koncentrovaně, menu s dvaceti ji rozmělní.

Praktické vodítko: v hlavním menu má být to, co vyděláváte, plus to, co lidé potřebují k rozhodnutí (reference, ceník, kontakt). Všechno ostatní patří do patičky nebo do podmenu. Rozbalovací mega menu s desítkami odkazů dává smysl u velkých e-shopů, u firemní prezentace je to obvykle jen způsob, jak zamaskovat, že si nikdo netroufl rozhodnout, co je důležité.

Časté chyby, které na navigaci vídám

• Důležitá služba není v menu, protože „na ni vede odkaz z homepage“. To ale znamená jeden interní odkaz místo stovek.
• Menu v obrázku nebo ve Flash-like komponentě bez textových odkazů. Dnes vzácné, ale pořád se to najde.
• Odkazy bez odlišení – text v článku vypadá stejně jako odkaz.
• Nefunkční odkazy. Chybové odkazy zhoršují dojem i procházení. Stojí za to je pravidelně kontrolovat.
• Měnící se cíle odkazů. Stabilita odkazů je signál kvality – když se URL adresy mění, ztrácí se s nimi i jejich historie. Proto při změnách řešte strukturu URL adres a přesměrování.
• Filtry a řazení jako součást navigace. Na e-shopech generují tisíce URL adres navíc – řešení popisuji u filtrace a parametrických URL.

Jak si navigaci zkontrolovat

Navigace je součást technického SEO a zároveň UX. Právě proto se na ni často zapomíná – nepatří ani jednomu týmu úplně.

Časté dotazy k navigaci a odkazům

Kolik kliknutí má být na důležitou stránku?

Ideálně dvě z homepage. Příliš hluboká struktura zhoršuje použitelnost i indexaci a na hluboko zanořené stránky dorazí méně interní síly. U velkých e-shopů to nejde dodržet doslova, ale platí pravidlo, že hloubka má odpovídat důležitosti stránky. Pokud je kategorie, ze které máte polovinu tržeb, ve čtvrté úrovni, je to problém struktury.

Vidí Google odkazy v hamburger menu?

Ano, pokud jsou odkazy přítomné ve zdrojovém kódu stránky. Skryté zobrazení pomocí CSS Googlu nevadí. Problém nastává, když se menu dogeneruje JavaScriptem až po kliknutí uživatele – takové odkazy robot nemusí najít vůbec. Nejjednodušší kontrola je zobrazit si zdrojový kód a odkazy v něm vyhledat.

Má smysl mít XML sitemapu, když mám dobrou navigaci?

Ano, ale jako doplněk, ne jako náhradu. Sitemapa pomáhá vyhledávači objevit URL adresy, na které vede málo odkazů, a předává informaci o poslední změně. Nenahrazuje ale interní odkazy – stránka, na kterou nevede žádný odkaz z webu a je jen v sitemapě, dostane minimum interní síly a Google ji bude považovat za nedůležitou.

Proč je důležité pravidelně kontrolovat odkazy?

Nefunkční odkazy zhoršují uživatelský zážitek a plýtvají procházením – robot chodí na adresy, které nikam nevedou. Pravidelná kontrola udrží web funkční a důvěryhodný. Zároveň platí, že odkazy by měly dlouhodobě vést na stejné cíle: stabilita odkazů je pro vyhledávače signál kvality a při změnách URL adres je potřeba nastavit přesměrování.

Kolik odkazů může být v jednom článku?

Google už dávno nemá tvrdý limit, takže rozhoduje užitečnost. Pro čtenáře je hranicí okamžik, kdy odkazy začnou rušit čtení – u běžného článku to bývá kolem pěti až deseti kontextových odkazů. Důležitější než počet je, aby každý odkaz dával v daném místě smysl a měl popisnou kotvu.

O autorovi

Bc. Tomáš Stýskala, MBA

SEO specialista a konzultant na volné noze

SEO dělám od roku 2009, od roku 2016 na volné noze. Mám za sebou přes 200 projektů pro firmy a e-shopy a za každý ručím osobně.

Víc o mně · Reference · SEO konzultace